Roboti se učí velmi rychle, ale i to, co by neměli
Robotické systémy v obchodě, právu, pojišťovnictví a bankovnictví se už samy učí velmi rychle. Nejen rutinní činnosti, ale i analýzy dat, z nichž jsou schopny předvídat chování lidí. V americké justici dokonce asistují soudcům. Jenže někdy se rychle naučí i to, co nemají, respektive to, co se říká, že se říkat nemá. Je znám případ chatbota, tedy komunikačního robota, který musel být po pár hodinách vypnut, neboť s tím, jak se učil postoje lidí, s nimiž hovořil, začal vysílat nenávistné věty vůči feministkám a inklinoval k radikalismu.
Něco podobného se podle Milana Frice z mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal stalo i justičnímu softwaru ve Spojených státech. Jeho užití museli omezit, protože analýza policejních statistik a judikatury ukázala, že začal vykazovat známky rasismu. Robot například v jím navrhovaných rozhodnutích dopředu předpokládal, že u černochů je větší pravděpodobnost recidivy než u bělochů. Podle Frice už ve Spojených státech došlo i na úspěšné odvolání se u soudu poté, co právník souzeného namítl, že není jasné, na základě jakého programovacího algoritmu byl klient odsouzen. Daný algoritmus nelze prezentovat veřejně, protože je pro justici, a proto je tajný. Češi se ale podobných scénářů u soudů obávat nemusí.
„Než by se něco takového přihodilo u nás, tedy nasazení jakéhosi justičního programu, tak to zestárnou i mileniálové (dnešní teenageři). Navíc české právní normy jsou tak komplikované, často rozporuplné, a procesní právo tak zamotané, umožňující věc donekonečna natahovat, že i moderní roboti by se na tom zasekali. A kdo ví, co by se naučili,“ glosoval pro Právo zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček.
Ohrožené pozice
Jinak je ale šíření robotů a automatických systémů v nejrůznějších oblastech daná věc. „Je ohrožena spousta současných pozic v právu, zdravotnictví, přepravě i bankovnictví. Jak jsme na internetu informací, tak budeme do pěti let na internetu věcí, hodnot,“ uvedl na nedávném Fóru věřitelů v Praze bývalý bankéř Pavel Kysilka a dodal citát od šéfa Microsoftu Billa Gatese o tom, že bankovnictví potřebujeme, ale ne banky. Podle Kysilky byly donedávna čistě doménou bank jejich znalosti a možnost ověřit na základě propočtů schopnost klienta splácet do budoucna úvěry, a to na základě úvěrové historie, daňového přiznání, majetku. „Dnes to mnohem přesněji dokážou technologické firmy na základě zcela nefinančních údajů o tom, s kým komunikujete, o čem, kde se nejvíce pohybujete, kde, co a za kolik nakupujete,“ podotkl Kysilka.
Vliv emoční umělé inteligence podle něj nadále poroste. Ta už dnes například sleduje a na základě určitých slov a jejich sestav umí vyhodnotit převažující nálady člověka, s nímž komunikuje, ať už telefonicky, nebo písemně. A s těmito daty se pak dál pracuje. Za dvanáct let přitom budou 70 procent všech klientů a zaměstnanců tvořit dnešní mladí lidé, kteří s moderními technologiemi vyrostli.
Umělá inteligence dokáže většinou jednat rychleji a často i komplexněji než člověk. „Například robot IBM Watson pro nemocnice. Vyslechne si problémy pacienta nebo si je přečte v písemné formě a sám navrhne léčbu dle analýzy odborných článků lékařů,“ poznamenal Fric.
Roboti ulehčují a tím také berou lidem práci. Na pracovním trhu to jistě bude mít důsledky. Nebude to ostatně poprvé, první vlna automatizace v 70. letech na Západě také umocnila vlnu propouštění. Bez uplatnění ale lidé nezůstanou. Díky robotům se mohou věnovat náročnějším úkolům, službám s přidanou hodnotou a strategiím.